Můj příběh

      La mia storia

,,Provedu vás cestou po Itálii snadnou a zábavnou formou. Ukážu vám Itálii z její reálné stránky a pomůžu vám být při její návštěvě méně cizincem!

Lokalita: Toskánsko

Předmět: Holka z Moravy, co si plní svůj sen a pomůže s tím i vám."

 

♥ Pokud jste stejně jako já milovníci Itálie a dobrého jídla, neváhejte a přečtěte si Mého průvodce skvělým italským jídlem s bonusovým SLOVNÍČKEM základních pojmů ♥

               IL MIO SOGNO ITALIANO

Je únor 2019. A já zase s úsměvem vzpomínám na to, jak jsem jako už malá snila o životě v Itálii. Můj děda to dodnes rád vypráví, jak můj dream came true. Itálii stále miluju, někdy více, někdy méně. Láska k jídlu, k cestování, příroda či památky, moře nebo hory? Srdečnost a věčný ,někdy až na nervy jdoucí klídek v duši Italů. Na Itálii je toho spousta k zamilování .

Jmenuji se Míša, pocházím z Jižní Moravy a i když v minulosti to nebylo vždycky růžové, dneska žiju v Itálii osmým rokem a začínám si budovat silnější sama sebe,mám okruh nových přátel,kolegů a známých, více a více nových pracovních zkušeností a každý den jsem si jistější.
Jak sama sebou, tak rozhodnutím vytrvat a nevzdát to v cizí zemi hned při první příležitosti.

Krůček po krůčku si stanovuji nové cíle a mety a těším se, co mi přinese budoucnoust a co mě čeká dál na mé cestě .

Hrozně ráda cestuju a poznávám nová místa, kultury, stravování a nové lidi. Cestování je totiž vždycky tou nejlepší investicí. Tak jako studium jazyků!

Věnuju se samostudiu italského a anglického jazyka a to skrze speaking, reading, listening . Čtu knížky, články, sleduju filmy,poslouchám muziku a jazyky už jsou vlastně součástí mého života a mě samé. Miluju to a jsem za to neskutečně vděčná a hrdá!

Stále pracuji jako servírka, ale v budoucnu bych to ráda změnila a věnovala se ještě více poznávání Itálie, sbírání nových zkušeností,znalostí a sdílení toho všeho. Optimismus a nadšení mě žene dál!

SOGNA IN GRANDE!

                  ROK 2012 PŘED I PO

Jak už jsem zmínila, život před Itálii nebyl zrovna růžový. Doma jsem se zmítala v nefungujícím a značně nedobrém partnerském vztahu a Morava mi byla někdy trochu těsná. Na vysokou školu jsem kvůli nevůli se učit nešla a upřímně toho trošku lituju, protože už tehdy jsem chtěla studovat marketing, který mě vždycky lákal a bavil. A tak jsem místo toho po hotelovce a absolvování ročního studia anglického jazyka vyměnila pár míst, než se usadila v menší hospůdce jako servírka, kuchařka, provozní a dá se říct holka pro všechno. Byla to skvělá škola a nelituju toho doteď,nechápejte mě špatně. Začátek mé kariéry ha…

V té době jsem si zrovna nestěžovala, ale co si budem, úplná ideálka to nebyla, takže zas tak jsem si nepískala. Čas běžel a já nemohla uvěřit tomu, když mě v roce 2012 kontaktovala moje známá kamarádka, že do Itálie do kempu hledají servírku a jestli bych měla zájem. Jako že, cože? To vážně? No jasně! Slovo dalo slovo a v květnu jsme s mým ještě tehdejším přítelem vyrazili směr novým obzorům. No taková pohádka to nebyla, ale dostalo mě to, tam kde jsem teď!

Abych to shrnula, mně se práce od začátku víceméně líbila. Taky jsem v kempu pracovala až do tohoto léta 2018 a nelituju jednoho roku a že se stalo věcí a vždycky to perfektní nebylo. Ale byly to nejlepší sezony mého života, našla jsem bandu nových skvělých i horších lidí, pár přátel,nynějšího přítele, spoustu kontaktů, zdokonalila se v jazycích a mnohem víc. A taky mi to konečně rozhřešilo můj tehdejší vztah a po sezoně v Itálii už zůstala, i když na začátku jsem ještě brouzdala ČR-ITÁLIE/ITÁLIE-ČR.

 

               KRUŠNÉ CHVILKY NA OBZORU

Nedávno jsem zahlédla jednu studii, kde mluvili o lidech, co žijí v zahraničí. Studie zveřejňovala proces, kterým si daní lidé prochází a samozřejmě, že jedním z nich je nám všem známe údolí temna. A to pořádné mě upřímně potkalo asi až tak v posledních dvou letech.

Na začátku jsem rozdýchala to, že jsem uměla sotva tři slovíčka v italském jazyce. Ono sedět mezi bandou lidí a nerozumět ani ň, není zrovna sebevědomí dodávající pocit. Člověk se spíš cítí jako pitomec, mhm. Vrhla jsem se ale na samostudium a mluvení a být stále v kontaktu s jazykem, v každodenním životě, dá člověku stejně nejvíc. I angličtinu jsem studovala od desátého roku, ale až tady jsem se naučila sebevědomě komunikovat s vědomím, že nějak jsem schopná už okecat všechno.

Na začátku má člověk samozřejmě strach se otevřít, spíš jsem byla hodně dlouho posluchač, ale v závěru zjistí, že radši plácnout něco, než nic a ničemu novému se nepřiučit.

Od minulého roku ale bohužel tápu, jak dál. Co se sebou. Práce servírky mě sice do teď víceméně bavila a i naplňovala, ale s výdělkem to začíná být čím dál horší, psychicky i fyzicky náročnější každým dnem. Takže jsem začala vážně skuhrat nad svým nešťastným já a utápěla se v myšlenkách. Temné údolí, hubnutí, stres, moc práce, pak žádná práce,neradost ze života, věčně znuděná a otrávená, znechucená svým vlastním životem, no prostě žádná paráda!

Jestli se vykašlat na Itálii a zkusit to v ČR. Ale co když mi pak hned bude chybět zase Itálie. A co přítel, co když se mu u nás nebude líbit a nepůjde to, tam žít? Chci změnit práci, ale nevím jak, vždyť nic jiného neumím. Chybí mi přátelé, rodina a zima je tu hrozná depka. No blááh blááh údolíčko to bylo fakt hodně blátivé,ale už se drápu za světlem!

                             A DOST!

Po náročné poslední letní sezoně jak po psychické, tak fyzické stránce, jsem si řekla A DOST! A konečně se rozhoupala a hned v září se přihlásila do Plážové přípravky,po které jsem už hodně dlouho pošilhávala a nikdy toho nebudu litovat. Kurz mě pohltil, přinesl mi jen dobré a přidal mi na seběvědomí tak, že nyní jsem už účastníkem i PzP a neskutnečně se těším , co nového se zase naučím a že se nechám vést jen k těm lepším zítřkům a mé nové snové budoucnosti.

Ráda bych se naučila vše v online světě, abych mohla předávat své zkušenosti, znalosti, příběhy co nejvíce lidem a mohla se konečně začít věnovat něčemu, co mě bude bavit a bude mi dávat smysl. Rozhodla jsem se, že do budoucna chci být pánem svého času já, že chci mít radost a zadostiučinění z toho, co dělám a přestat se honit se za svým životem, místo abych ho žila!

Taky bych se v budoucnu ráda zaměřila na různé typy retreat pobytů a s tím spojené se začala zase více věnovat i studiu pilates na profesionální úrovni.

                        SNY SE PLNÍ

Jak už jsem zmínila, jmenuju se Míša.
Žijící v Toskánsku s přítelem a naším adoptovaným 4-nohým mazlem, v menším městečku kousek od Florencie a už několit se živící prací v gastro průmyslu. Každým létem pracující na pobřeží, pár koutů Itálie už procestovala a teď se těší na další dobrodružství.

Ráda bych vám dodala odvahu, povzbuzení a pokusila se vám předat co nejvíce informací ,znalostí a zkušeností, pokud se rozhodnete pro to,zkusit život v Itálii,chystáte se na dovolenou,rádi by jste zkusili třeba sezonní práci a nebo prostě jenom milujete tuhle zemi, tak jako já.

Ráda vás provedu záklády jazyka, jak to chodí v gastronomii před i za oponou, seznámím vás s nejvybranějšími pochoutkami místní kuchyně, nebudou chybět ani srozumitelné a snadné recepty a mnohem více.

Seznámím vás s místní kulturou, jak se vyhnout faux paux během cestování či na večeři. Přiblížím vám místní život a zemi co nejvíce, zábavnou a duchaplnou tvorbou.

Už nikdy nebudete na vaší cestě ztraceni! A nebo aspoň méně, než jste byli doposud zvyklí .

 

 

Alghero TRAMONTO/ZÁPAD ♥
Sladké seadas plněné ovčím sýrem PECORINO.
La Pelosa SPIAGGIA/PLÁŽ
POLPO/CHOBOTNICE na hráškovém puré s křupavou PANCETTOU/SLANINOU.
Náš adoptovaný 4-nohý AMORE/MILÁČEK Rocco ♥
Tvé myšlenky utváří tvé vidění.
Sono i tuoi pensieri che fanno la differenza.